Fotofarmatologie = nauka o požití a účincích rostlinného preparátu

Fytopatologie= nauka o nemocíh rostlin

Paleobotanika = nauka o vyhynulém rostlinstvu

STAVBA ROSTLINNÉ BUŇKY

Má navíc: buněčnou stěnu, plastidy

Nemá: lysozomy

Robert Hooke (1665) – 1. Pozorování buňky mikroskopem

Základní šložka: celulóza

Hemicelulóza – zásobní funkce

Celulóza vytváří celulózovou vrstvu

Pektiny                = kyselé polysacharidy

Kromě BS i ve vakuolách

V dužnatých plodech (čím víc toho je, lépe se dělá marmeláda)

Snadno bobtnají

Poutají na sebe vodu → ovlivňují hospodaření s vodou

Může být prostoupena organickými nebo neorganickými látkami

Organickými látkami může být lignin ( to je dřevovina) a díky tomu dřevnatí BS → v dřevinách) →DŘEVŇATĚNÍ = LIGMIFIKACE

SUBERIN – zkorkovatění BS; např. slupka bramborové hlízy

Kutin, suberin, vosky →tukovité povahy → zamezují ztrátám vody

VOSK – ochrana proti vodě, na plodech

Může mít 3 vrstvy:

Střední lamela                

– z pektinů

                -spojuje vrstvy dvou sousedních buněk

Primární stěna

- přiléhá ke střední lamele

                -je tenká, pružná a roste do plochy

                -prodlužují se díky ní buňky

                -při růstu kořene stonku listu

Sekundární stěna

-          U buněk, které ukončili svůj růst

-          Jejich protoplasty odumírají

-          Např. u buněk mechanických a vodivých pletiv       

Soubory buněk stejného tvaru, stavby a funkce

Idioblasty – buňky, které se od sebe liší

Dělení:                 a)podle schopnosti dělení

                b)podle tvaru buněk a ztloustnutí buněčných stěn

1. dělivá ( meristematická)

-mají zachovalou dělivou schopnost

- dávají vznik trvalým pletivům

2. trvalá

- trvalá – nedělí se

- skládají se z funkčních rozlišených buněk