ROZMNOŽOVÁNÍ ŽIVÝCH SOUSTAV 4 - meióza
MEIÓZA
Proces, při kterém vznikají nové buňky.
Zahrnuje 2 po sobě jdoucí dělení jádra a buňky, ale jen jedno rozdělení chromozómů.
Z jedné mateřské diploidní buňky vzniknou 4 dceřiné buňky haploidní: z 1 mateřské buňky (2n) – 4 dceřiné buňky (n). Na rozdíl od MITÓZY: z 1 mateřské buňky (2n) – dvě dceřiné buňky (2n).
Heterotypické dělení
První redukční dělení
PROFÁZE
Zaniká karyolema a jadérka.
Vytvoří se dělící vřeténko.
Spiralizace chromozómů (zviditelnění).
Párují se homologické chromozomy k sobě.
Vznik bivalent.
Chromozomy spojené – v okamžiku, kdy se chromozom na chromatidy přilne, mluvíme o tetrádách.
METAFÁZE
Navázání tetrád centromerami na dělící vřeténko
ANAFÁZE
TELOFÁZE
Dochází k tomu, že mateřská buňka se rozdělí na 2 dceřiné buňky.
Pozor!: v jádrech dceřiných buněk mají haploidní počet 2 chromatidových chromozomů.
Homeotypické dělení
Druhé redukční dělení
Skoro shodný s mitózou.
Účastní se ho však jádra s haploidním počtem dvou chromatidových chromozómů.
V anafázi se vytvoří dělící vřeténko, v metafázi se chromozómy uspořádají v ekvatoriální rovině, v anafází se rozdělí chromozomy v centromeře na 2 dceřiné jedno chromatidové chromozomy a ty se rozejdou k opačným pólům. Dochází k rozdělení obou buněk na 2 a vznikají 4 haploidní buňky. Ukončena cytokinezí.
Interkineze- období mezi prvním a druhým mitotickým dělením.
Meofáze – vznik jaderné membrány, dělícího vřeténka (jako u mitózy).
Cytokineze- pučení, zaškrcování, …
Amitóza- přímé dělení, probíhá výjimečně
Například u některých nádorových nebo prokaryotických buněk. Zaškrcování nebo rozpad jádra celé buňky. Vznikají 2 případně více nestejnocenné dceřiné buňky.