Viry a prokaryontní organismy

Viry, viroidy, virosoidy, případně priony

Reprodukce je závislá na hostitelských buňkách

Viry jsou nebuněčné částice o velikosti zhruba 15 – 390 nm.

Virus znamená latinsky jed.

Rozmnožování probíhá jen v e vhodné hostitelské buňce.

Díky rozmnožování může nastat poškození nebo smrt buňky.

Viry nemají svůj vlastní metabolismus.

Nitrobuněční paraziti jsou původci mnoha onemocnění.

                U rostlin: virus tabákové mozaiky. Způsobují kadeřavost listů.

                U zvířat: kulhavku, slintavku, vzteklinu, drůbeží mor

                U lidí: spalničky příušnice neštovice, opary, bradavice, dětská mozková obrna, zánět mozkových blan, zarděnky, rýma, chřipka, žloutenka, aids a některé zhoubné nádory. Aids – česky syndrom získané imunitní nedostatečnosti.

                U lidí a zvířat: virus prasečí chřipky H₁N₁, virus ptačí chřipky H₅N₁. Léčba virotiky: Tamilu (ptačí chřipka) a ralenza (prasečí vhřipka).

Virion – jedna virová částice, z jedné nebo více molekul RNA n.DNA.

Funkce: informace pro vlastní replikaci a tvorbu kapsid.

Kapsida je další část virionu. Je to bílkovinný obal kolem nukleových kyselin. Její funkce je ochrana nukleové kyseliny a zprostředkovávání vazby viru na buněčnou stěnu na hostitelské buňky.

Nukleová RNA, DNA + kapsida = NUKLEOKAPSID.

U obalových virů:

Vnější obal ( z lipoproteinů) a

Enzymy.

Virus, se v buňce pomalu množím ale bez škodlivých důsledků – nic se neděje.

Virus je v buňce, ale nemnoží se- vyčkává.Situace se může změnit.

Virus je v buňce, ale bez příznaku nemoci. Může ale vyvolat nádorové onemocnění – orogenní působení virů.

Př. Herpety, herpes viry, viry hepatitidy B (může vyvolat rakovinu jater).

Název pro začlení virového genomu do genomu buňky. Tím pádem se změní genom buňky – transformace buňky. Například na tu nádorovou buňku.

Pokud je virus buňkou pomnožen, tak nastává částečná nebo úplná destrukce buňky.

a)       Buňka praská a zaniká= lýza.

b)       Uvolní se potomstvo viru, ale buňka se uzdraví.

= nelytická infekce.

c)       Tkáň nebo orgán, ve kterém se šíří infekce

= nekrotické ložisko.

Virové onemcnění

Viróza přenosná ze živočichů na člověka.

Rozšíření v určité oblasti.

Postihuje rozsáhlou oblast.

Vzduchem – kapénková infekce

Potravinami

Vodou

Hmyzem

Přímým kontaktem s kůží nebo krví člověka

Pohlavním stykem

Podle obsahu NA:

Bakteriofágy- napadají bakterie

Fytoviry- napadají rostliny

Zooviry (zoopatogenní)- napadají zvířata včetně člověka

Mykoviry- např. houby

Skupina virů

Patří do RNA virů

Donutí svou RNA přepsat na DNA, která se člení do DNA buňky (do napadené buňky)

Např. virus HIV→ způsobuje AIDS

Onkoviry- mění hostitelskou buňku na nádorovou, která nekontroluje dvoje dělení

=Krátké jednořetězcové molekuly RNA bez kapsidy.

Nejmenší infekční částice schopné vyvolat onemocnění u rostlin.

Například způsobují infekce kokosových palem, brambor, citrusů, apod.

Čím je rostlina vyšlechtělejší tím je větší pravděpodobnost napadení.

1. Objevený viroid: PSTV

-způsobuje kadeřavost listů

= satelity

Jednořetězcová molekula RNA

Napadají rostlinu, ale pouze tehdy, když tam je virus → chytnou se na virus a jsou něco jako satelity

=infekční bílkoviny

Bílkovina, která se chová jinak než by měla → způsobuje onemocnění.

Např.:

Jakobova nemoc

-postihuje centrální nervový systém člověka

= skleróza provázená stahy svalů, v pokročilém stádiu křeče

Kuru

Pouze na Nové Guinei, protože tam mají kanibalismus

Prionové onemocnění

Nemocný se pořád směje a nemůže usnout

BSE

=nemoc šílených krav

U skotu 1986

Nepodařilo se dokázat, že je přenosná na člověka

Scrapie

=klusavka, drbavka

Varianta BSE u ovcí a koz

1. záznamy z počátku 18. Století

Priony jsou nejjednodušší; smrtelné onemocnění.